Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Nyní jdu k tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: `Kam jdeš?' Spíše je vaše srdce plné zármutku, že jsem vám to pověděl. Ale já vám říkám pravdu: Je to pro vás dobré, abych já odešel. Jestliže totiž neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li však, pošlu ho k vám. A on, až přijde, usvědčí svět ze hříchu, ze spravedlnosti a ze soudu. Ze hříchu: že ve mne nevěří; ze spravedlnosti: že odcházím k Otci a už mě neuvidíte; ze soudu: že vládce tohoto světa je už odsouzen.“
Májové čtení
Úvodní modlitba (každý den před májovým čtením)
Bože, na přímluvu Panny Marie, Vítězné Ochránkyně Moravy, a svatého Jana Sar-
kandra, Tě prosíme: Probuď Moravany a rozněť v nich radost z evangelia. Dej jim
pochopit, že toto je poklad cennější než jakýkoli jiný a že ten, kdo ho našel, ho musí
předávat dál. Dej všem ducha apoštolátu, mnoha mladým mužům dej povolání ke
kněžské službě a mladým ženám k zasvěcení se Kristu, aby společně budovali Tvou
Církev a horlivě usilovali o spásu duší. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Co se tehdy u nás dělo?
Z doby Sarkandrova působení v Holešově je dochován dopis ze 4. dubna 1619,
adresovaný bratru Mikulášovi do Molsheimu u Štrasburku, který se zde po své re-
habilitaci stal kanovníkem. Jan píše svému bratrovi, že katolické náboženství je na
Moravě ve velkém nebezpečí, protože se někteří nepřátelé spolčili se sousedními
povstalci. Že neví, co se bude dít dále, a že už více vypravovat nebude.
Připomeneme jen hlavní události, o kterých Jan Sarkander jistě věděl, které ovliv-
ňovaly jeho myšlenky i jednání a které i nám umožňují Jana Sarkandra pochopit.
Když na jaře roku 1617 císař Matyáš onemocněl, stal se českým králem jeho bra-
tranec Ferdinand II. Ten byl horlivým katolíkem a nelibě nesl vzrůst moci protes-
tantských stavů. A tuto svou nelibost dával protestantům také najevo. V květnu
roku 1618 dochází k zjevné roztržce mezi králem a českými stavy. Z Pražského
hradu byli oknem vyhozeni císařští místodržící – katolíci Martinic, Slavata a písař
Fabricius. Nastřádaná nevole vybuchla. Katolické menšině nastaly zlé časy. Praž-
ský arcibiskup Lohelius prchl ze země. Jezuité byli vypovězeni na věčné časy.
Kaple Mariánské družiny v Praze byla proměněna ve stáj. Nejsvětější Svátost byla
tupena. Morava, zprvu od povstání zdržovaná moudrým a rozvážným českobratrským
šlechticem Karlem starším ze Žerotína, se za rok k povstání připojila též. To už byl
císař Matyáš mrtev a Ferdinandův pokus o smír ztroskotal.
Žerotín i kardinál Dietrichštejn byli drženi v domácím vězení, zemský hejtman La-
dislav Popel z Lobkovic sesazen a střežen v Brně. Jezuité byli vypovězeni i z Moravy
na věčné časy. Církevní pozemky byly zabaveny a všem katolíkům hrozila konfis-
kace, nepřidají-li se do měsíce k povstání. Ferdinand II. byl zbaven trůnu.
Na českého krále byl korunován 4. listopadu 1619 Bedřich (Fridrich) Falcký. Fer-
dinand II. měl oporu jen u zahraničních přátel, zvláště u Filipa III. Španělského
a polského krále Zikmunda III. Vasy, jenž měl za manželku Ferdinandovu sestru
Konstancii. Obrazně řečeno: nad Čechami i naší Moravou bylo nebe zatažené. Spělo to k bitvě
na Bílé hoře. A mraky se stahovaly i nad hlavou holešovského faráře Jana Sarkan-
dra. Bezděky nám přichází na mysl výstraha Pána Ježíše, kterou pronesl apoštolům
při Poslední večeři: „Když jsem vás poslal bez měšce, bez mošny, bez opánků, měli
jste v něčem nedostatek?“ Odpověděli mu: „Ne, v ničem.“ Řekl jim: „Nyní však,
kdo má měšec, ať si ho vezme a stejně tak mošnu; a kdo nemá, ať prodá svůj plášť
a koupí si meč. Říkám vám totiž, že se na Mně musí splnit, co je napsáno: ,A byl
počítán mezi zločince.‘ “ (Lk 22,35-37)
Závěrečná modlitba ( každý den po májovém čtení )
Svatý Jene Sarkandře, veliký ochránce naší krásné země, ozdobo a chloubo Moravy,
vypros nám věrnost víře otců, věrnost povinnostem stavu za všech okolností a dětin-
nou důvěru k naší Matce, Vítězné Ochránkyni Moravy!
Úmysl dnešní modlitby:
Za naši vlast a obnovu víry v ní........ Otče náš + Zdrávas na modlitební úmysl dne.
