Historie obcí Žeranovice, Horní Lapač a Racková
Historie obcí Žeranovice, Horní Lapač a Racková
Obsah
Žeranovice
Podle historických pramenů je první zmínka o Žeranovicích,původně Žiravicích z roku 1130 a 1131, kdy měly náležet ke spytihněvskému probožství. Dle topografie od Jiřího Volného náleželo v Žeranovicích v roce 1131 5 lánů Spytihněvskému probožství. Původní osídlení této lokality existovalo již v mladší době kamenné.
První zpráva o Žeranovicích je zmíněna k datu 1297 a je spojována se jménem držitele vesnice, šlechtice Matouše ze Žeranovic...
Existence kostela a fary je zmíněna v Žeranovicích již od roku 1322.
Kostel patřil již k holešovskému co by sesterský.......Farář holešovský Fridlin, pronajal roku 1322 knězi Matějovi, holešovský kostel za 12 hřiven ročně. Vyloučil z pronájmu filiální kostel v Žeranovicích i s činží, které pro sebe podržel.
Fara
Žeranovice měly již kolem roku 1250 vlastní kostel a faru hojně nadanou 1 lán polí.
Druhá zpráva mluví o faře,tudíž o farnosti - v roce 1370. Farnost se hlásí v té době ke katolictví.
Později fara okolo r.1508 - 1620 byla zase samostatnou. V roce 1558 byli v Žeranovicích "Čeští bratři".
Po bitvě bělohorské, fara docela zanikla, tehdejší majitel velkostatku Albrecht Kotulínský z Kotulína, polovici farního lánu zabral a z fary udělal hospodu (dřívější č.30) Teprve v roce 1759 Josef ze Schaffenburgů vystavěl novou faru, která byla obsazena až roku 1784. Spravována byla nejprve farářem Holešovským a později Mysločovským. V roce 1885 byla slavena 100 letá památka usazení prvního duchovního v Žeranovicích.
mix autorů
Horní Lapač
Obec Horní Lapač
Obec Horní Lapač se rozkládá na jižním úpatí Hostýnských vrchů , asi 5 km jihovýchodně od Holešova. V současnosti se v obci nachází hospůdka ,,Na radnici", v budově obecního úřadu. Je v ní k dispozici i sál pro pořádání oslav, setkání a schůzí. Kromě jiného se v obci nachází výletiště s tanečním parketem i hudebním altánem pro pořádání zábav. Organizátorem většiny kulturních akcí v malé obci jsou dobrovolní hasiči .Je zde také prodejna ,,Potraviny u Štěpána" s potravinářským , drogistickým a smíšeným zbožím, dále čerpací stanice s platbou v hotovosti i kartou. V obci se nachází dětské hřiště, dále sportovní hřiště a tenisový kurt , který se v zimním období mění na kluziště. Stravování v obci zajišťuje hostinec. V současné době má obec 278 obyvatel.
Historie obce
Osada se šesti domky vznikla před rokem 1788 v období císaře Josefa II. v tehdejším panství hraběte Seilerna. Z pověsti o názvu: původně se jménem Horní Lapač nazývala pouze panská hospoda, která zde od nepaměti stála v hlubokých lesích při formanské cestě. Vedle Horního Lapače existoval v minulosti i Dolní Lapač mezi Žeranovicemi a Lechoticemi. Kolem roku 1790, když žeranovická vrchnost rozkouskovala pozemky patřící k místnímu dvoru, se začínají kolem hospody objevovat první domy tvořící osadu, které však stále patřily pod obec Žeranovice. V roce 1878, kdy už bylo v obci 45 domů, byla na základě žádosti občanů i podpory tehdejšího poslance Františka Skopalíka udělena obci samostatnost. Od doby získání samostatnosti pak měla obec vždy svého starostu (doposud jich bylo 15). Části obce se jmenují Dědina, Hranice, Rybníčka, Ocasov, Vývozek a nově je tu vybudována Severní ulice. V dávné historii se v blízkosti dnešní obce ještě nacházela ves Meziříčsko.
Původ jména Horní Lapač
Původ jména Lapač není zcela jasný. Ústní podání hovoří o hostinci, ve kterém se kdysi "lapali" hoši na vojnu. Jiné zdroje uvádějí, že se slovem Lapač označovalo dřevěné zábradlí před hospodou opatřené kruhy, za něž se uvazovali koně.
autor historie Horního Lapače paní starostka Jaroslava Hudečková
Racková
HISTORIE OBCE RACKOVÁ
Před šesti sty lety, v roce 1397, se poprvé objevuje název obce Racková v úředním zápisu.
Tehdy bylo do zemských desek zaznamenáno její předání dosavadními vlastníky Petrem
z Kravař a Markvartem ze Šternberka bratřím Zdeňkovi a Ješkovi ze Šternberka. Jenže
Racková je v té době rozhodně o několik desetiletí starší. Vznikla bezpochyby ve velké vlně
vnitřní kolonizace třináctého a první poloviny čtrnáctého století charakterizovaného pod
názvem Lhota. Pravděpodobně právě naší Rackovy Lhoty, jak se v první fázi dnešní Racková
jmenovala, se možná týká zápis o jejím prvním prodeji v roce 1342 majitelkami Jilkou a
Annou ze Žeranovic moravskému markraběti Karlovi. Jilka byla vdovou po Rackovi ze
Žeranovic, Anna vdovou po Rackově synovi Bohušovi. Jejich celý statek se skládal tehdy ze
Žeranovic, Lhoty, Meziříčí, Thussob, Markovy Lhoty a dílu Lechotic. Lhot bylo tehdy hodně.
V našem případě jde nejpravděpodobněji buď o později jmenovanou Sirotčí Lhotu anebo o
Lhotu Rackovu. Zápis v zemských deskách, v němž se vyskytuje jméno Rackové oficiálně
poprvé je z roku 1397.
V roce 1437 a následujících 150 let se stává Racková samostatným statkem a středem
menšího panství. Jan ml. ze Šternberka na přelomu let 1528-29 Rackovou prodal Kateřině
z Opatova. O něco později připadla Racková dcerám Kateřiny, nikoliv však na dlouho. Roku
1549 vlastní Rackovou rytíř Bohuslav Kokorský z Kokor. Kokorští se stali majiteli Rackové na
téměř polovinu století.
V okresním archivu na Klečůvce se zachovala řada písemností, z nichž můžeme alespoň
stručně rekonstruovat život obce v průběhu 20. století.
Z aktivit na počátku 20. století je třeba zmínit stavbu nové školní budovy. První Národní škola
v Rackové se datuje už od roku 1863, ale současná budova školy byla postavena v letech
1902 a 1903. 23. srpna 1903 se konalo slavnostní vysvěcení. Pozoruhodná byla také činnost
Čtenářsko-vzdělávacího spolku v Rackové, jehož organizátory byli učitelé Balajka a Ticháček.
Spolek měl 35 členů. V roce 1920 vznikla tělocvičná organizace Sokol.
Myšlenka na založení hasičského sboru se objevila v Rackové po velkém požáru v roce 1904,
kdy vyhořely v obci 4 domy. V následujícím roce byla zakoupena stříkačka a výzbroj pro 25
mužů – za 3 800 korun na půjčku. V červnu se uskutečnilo svěcení stříkačky. Činnost se dále
rozvíjela a docházelo k doplňování výzbroje, která byla zakoupena díky obětavosti členů a
občanů obce. V roce 1982 požádal sbor tehdejší Národní výbor a zlepšení podmínek pro
hasiče. Rozhodlo se o výstavbě nové zbrojnice a budovy současného Obecního úřadu
v jednom. Budova byla dokončena v roce 1991. Hasiči každoročně pořádali soutěže
v požárním sportu a v kultuře dodržovali tradice např. slavnost každých deset let „Hanácké
právo“, starali se o rackovskou kapličku, zasvěcenou svatému Floriánovi, patronovi hasičů.
Do první světové války bylo odvedeno z obce kolem padesáti mužů. První padlým byl
v prosinci 1914 Josef Frantík. K uctění památky jemu i dalším zemřelým byl na návsi v říjnu
1938 postaven pomník.
ČSL v naší obci vznikla pravděpodobně v letech 1920-21. Od samého vzniku patřila mezi
strany, který měl nejvíce příznivců. Je to dáno ideovým charakterem strany, která sdružuje
křesťansky smýšlející občany a ti v naší obci vždy převažovali. S ČSL byl nerozlučně spjat
tělocvičný spolek Orla, který se odštěpil od tehdejšího Sokola. Se vznikem Orla je spojena
bohatá kulturní, společenská a sportovní činnost. Za protektorátu byly vlastenecké spolky
rozpuštěny a jedinou možností, jak alespoň částečně provozovat tělovýchovu bylo založit
sportovní klub SK Racková. Pod jeho hlavičkou se pak hrála kopaná. Je třeba také zmínit
velkou snahu rackovských Orlů, kteří pod hlavičkou Spolek Katolického domu v letech 1937-
38 dokázali za nepředstavitelně těžkých podmínek postavit Katolický dům s krásným sálem i
s příslušenstvím, který byl chloubou celé vesnice. Po únoru 1948 bohatá činnost spolků
zaniká. Spolek Orla byl rozpuštěn a tělovýchova se sjednocuje pod názvem Sokol.
Na začátku dvacátých let došlo k záboru šlechtických majetků, a to od 150 hektarů
zemědělské půdy. Tehdejší energický starosta Josef Janál se stal motorem akce scelování
pozemků. V roce 1923 byla na popud učitele Balajky a za financování záložny postavena
sušárna na ovoce – prvním rokem bylo usušeno 70q trnek, 30q hrušek a 10q jablek. Obec
dostala na stavbu dotaci od ministerstva zemědělství 10 000 korun. Dlouhodobá péče byla
v Rackové věnována stromům na obecním pozemku. Při sčítání zemědělským závodů v roce
1930 bylo napočítáno 2 737 stromů. Pod pastviskem bylo v roce 1925 vybudováno
koupaliště a v roce 1931 došlo k elektrifikaci obce. Materiál a rozvodná síť stála 135 000
korun. V roce 1950 byl složen přípravný výbor JZD a o rok později založeno menšinové
družstvo. V témže roce byla v bývalém Chytilově hostinci uvedena do provozu mateřská
škola. V roce 1972 byla otevřena samoobsluha, postavená na místě první rackovské školy.
V roce 1974 má obec 711 obyvatel a 190 domů. Od roku 1976 je v obci zaveden odvoz
popela, je zde 11 telefonních účastníků, je jeden dům bez televize a majitel první barevné
televize v obci a v obci je 40 vlastníků osobních aut.
autor historie Rackové Marcela Paštěková