I já jsem měla období, kdy jsem žádala, aby mi Bůh nějakým způsobem dal najevo, jestli se mu líbí moje smýšlení a rozhodování. Šla jsem zamyšleně městem a tu najednou přede mě přiletěl rehek zahradní a uprostřed chodníku začal vesele třepotat červeným ocáskem. "Dárek od Pána", řekla jsem si, "Bůh je rád". Tak jsem šla duchovní cestou, kterou mi podobným způsobem ukazoval.
Chci jít cestou lásky. Chci stihnout vyhovět více lidem, odvézt kolegyni brambory, natrhat dýně pro kamarádku a přijet včas do práce... tak spěchám. Nevšimnu si jednosměrky a už mám pokutu... a v práci mám také průšvih. Takto mi Pán Bůh ukazuje, že tudy cesta nevede. Pokud něco řídí Duch svatý, tak vane jemně, a nespěchá.
"Kdo si myslíš, že stojíš, dej si pozor, abys nespadl."
Pán Ježíš také neměl auto, ani koně, ani křídla, ani facebook a internet, ani žádnou reklamu, a přesto ovlivnil celý svět prokazatelně na víc jak dva tisíce let dopředu.
To je jeho znamení: pokorná a skrytá láska.
