Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl židům: „Amen, amen, pravím vám: Kdo zachovává mé slovo, neuvidí smrt navěky!“ Židé mu řekli: „Teď už jsme si jisti, že jsi posedlý zlým duchem. Umřel Abrahám, stejně i proroci a ty tvrdíš: `Kdo zachovává mé slovo, nezakusí smrt navěky!'Jsi ty snad větší než náš otec Abrahám? On umřel, stejně i proroci umřeli. Co ze sebe děláš?“ Ježíš odpověděl: „Kdybych oslavoval sám sebe, moje slova by nic neznamenala. Je to můj Otec, který mě oslavuje, o kterém vy říkáte: `Je to náš Bůh !' Vy jste ho nepoznali, já však ho znám; a kdybych řekl, že ho neznám, byl bych lhář stejně jako vy. Ale znám ho a zachovávám jeho slovo. Váš otec Abrahám zajásal, že uvidí můj den. Uviděl ho a zaradoval se.“ Židé mu namítli: „Není ti ještě ani padesát let a viděl jsi Abraháma!“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Dříve než byl Abrahám, já jsem.“ Tu popadli kameny, aby po něm hodili. Ježíš se však skryl a vyšel z chrámu.
K rozjímání
Vždy, když byl Ježíš v ohrožení mluvil o svém Otci. Čím jasněji a výslovněji Ježíš mluví o svém Otci a o svém poslání, tím víc se přitvrzuje odpor těch, kdo jej odmítají.
Čím dále je někdo od pravdy, tím víc se uchyluje k násilí a k nejrůznějším projevům moci. A naopak, čím blíže je někdo k pravdě, tím víc je schopen mírnosti a vlídnosti. Co má převahu v mém životě?
Ježíši, uzdravuj mě svou pravdou od křečovitého lnutí k mým představám.
