Text evangelia dnešní neděle popisuje důvěrně známou scénu. Bůh se veřejně přihlašuje k "otcovství". A vyjadřuje to slovy, která jsou vlastní opravdu hrdým otcům: "To je můj milovaný syn...". Myslím, že vztah Ježíše k Bohu (a také opačně) je jeden z nejzajímavějších úkazů Ježíšova života. Sám jej oslovuje "Abba". Tatínku...  

   Podobnou intimitu vztahu znají i pozemští otcové. Děti vnímáme nejen jako pokračovatele rodu, ale také jako ty, kteří (možná) dosáhnou toho, čeho nám nebylo dopřáno dosáhnout. Jako ty, kteří mají "moc" dát našemu životu smysl. Jako ty, kteří nás mohou spasit... 

   Píseň folk-punkového písničkáře Jaroslava Svobody To je můj milovaný syn je právě o tomto. O hrdosti, naději a víře v naše děti. Při jejím poslechu jsem si vzpomněl i na Josefa. V této éře Ježíšovy dospělosti už o ně nemáme zprávy. Ale možná... Možná stál někde opodál, díval se na Ježíše a s úsměvem a opravdovou otcovskou hrdostí tiše říkal: "To je můj milovaný syn!" 

 

V rukou mého syna je moje síla 
a naděje že jednou zbaví mě mých vin 

Duše mého syna krajina širá, 
na kterou nikdy nepadne stín 

Tohle je můj milovaný syn 
Tohle je můj milovaný syn. 

 

Můj syn rozumí řeči zvířat i lidí 
a jeho oči vidí v srdci každý skrytý čin 
Hlas mého syna se nese nad horami 
Sílu mého syna velebím 
Tohle je můj milovaný syn 
Tohle je můj milovaný syn. 

 

Srdce mého syna je laskavé a dobré 
Jeho dům ať navěky je i domem mým 
Vůně mého syna jako vůně pole, 
kterému žehná Hospodin 
Tohle je můj milovaný syn 
Tohle je můj milovaný syn.