Zvláštní... Vždy byla pro mě hudebním symbolem Vánoc nádherná česká píseň Narodil se Kristus Pán. Ale letošní rok byl opravdu divný. A tak slyšíme mohutný chorál “... nám, nám narodil se!” z úst jednoho “povoleného” zpěváka... Pravým hudebním symbolem letošní vánoční doby je zcela určitě píseň Tichá noc. Hlavně tedy s důrazem na onen přívlastek...
Příběh o vzniku této písně asi známe všichni. Varhaník kostela sv. Mikuláše v Oberndorfu (u Salzburgu) Franz Gruber a tamní kaplan Joseph Mohr se v roce 1818 chtěli obohatit liturgii Štědrého večera novou písní. Díky potížím s varhanami (vypráví o tom pohádkový příběh Tichá myš) se poprvé Tichá noc zpívala pouze s doprovodem kytary. Možná právě kvůli tomu poněkud zapadla... Jenže při opravě varhan objevil notový zápis písně varhanář a ...”čmajznul” je. Nebo si je možná jen vypůjčil... Každopádně je předal varhaníkovi v tyrolském Fugenu, který z ní byl nadšený... V místním kostele ji zase slyšeli členové místních rodin Reinerů a Strasserů, kteří vyráběli a prodávali rukavice po celém Rakousku. A protože byli i výborní zpěváci, při prodeji zpívali tyrolské lidové písně ...a taky novou koledu Stille Nacht. Asi úspěšně, protože záhy dostali nabídku na čtyřleté turné po USA. A tak se píseň stala jednou z nejznámějších vánočních koled pro všechny americké církve (a že jich tam je...).
Není divu. Je jiná. Nenajdeme v ní typické lidové obrazy pastýřů, volků a oslíků. Melodie nemá lidově bujarý ani triumfálně hymnický charakter. Je tichá. A mluví o tom, že i když se svět kolem hroutí, když máme strach o své blízké, když nás přepadá mráz z nejisté budoucnosti, mohu i já, bezvýznamný, nicotný a slabý člověk, přijít do Betléma a “...u Svaté rodiny hřát...”.
- Tichá noc, přesvatá noc. / V spánku svém dýchá zem, / půlnoc odbila, město šlo spát, / zdřímli dávno i pastýři stád; [: jen Boží láska, ta bdí.:]
- Tichá noc, přesvatá noc, / náhle v ní jásot zní, / vstávej, lide můj, tmu z očí střes, / v městě Betlémě Bůh zrozen dnes, [: z lásky se člověkem stal.:]
- Tichá noc, přesvatá noc, / stín a mráz vůkol nás, / v hloubi srdce však Gloria hřmí, / dík, že hříšník se s důvěrou smí [: u svaté Rodiny hřát.:]
Pro ukázku můj “karanténní” varhanní part (platný po dobu 10 dní...):
A ještě ukázka soul-jazzové úpravy písně. Zpívá (výborně!) Vojtěch Dyk, na hammondovy varhany doprovází Ondřej Pivec (nejznámější český jazzový varhaník, jeden z mála “bílých” hudebníků, kteří doprovází bohoslužby v černošském kostele v Harlemu. To je tak pravděpodobné jako vidět černocha hrát v moravské cimbálce... na cimbál...)
