Vigilie Vzkříšení. Noc, která dala jméno nejdůležitějším svátkům liturgického roku. Velká noc.
Vzhledem k současné situaci je liturgie dnešní vigilie upravena, přesto její hluboký smysl zůstává nezměněn.
Jádrem slavnosti velikonoční svíce je Exsultet-Velikonoční chvalozpěv, nebo též Chvalozpěv na svíci. Je to jede z nejstarších a nejtajemnějších hymnů. Zajímavá je už historie vzniku tohoto zpěvu. Nejspíše vznikal v několika kulturních oblastech současně. Známe Exsultet z oblasti římské i hispánské (oblast dnešního Španělska), Exsultet byl i součástí gaelské bohoslužby (oblast dnešního Irska a Francie). První záznam o tomto hymnu máme ze spisu sv. Jeronýma z roku 378! Pokud byste se chtěli o historii a podobě tohoto pozoruhodného zpěvu dovědět více, doporučuji skvělou liturgickou "detektivku" Radka tichého Exsultet.
Zajásejte již, zástupy andělů v nebi!
Zaskvějte se v slávě, božská tajemství!
K vítězství tak mocného Krále
zazni, polnice, a zvěstuj spásu!
Raduj se i ty, země, zalitá tak oslnivou září
a tonoucí v jasu věčného Krále,
pohleď, jak na celém světě
rychle zmizely temnoty!
Raduj se i ty, matko Církvi,
zkrášlená leskem tak jasného světla!
A v mohutném zpěvu lidu
ať tento svatý dům Boží
zní ozvěnou té radosti!
( Prosím vás tedy, drazí bratři,
když hledíte na tak obdivuhodně jasné a svaté světlo,
vzývejte spolu se mnou
milosrdného a všemohoucího Boha.
On mě bez mých zásluh milostivě přidružil ke sboru jáhnů;
kéž mě tedy naplní jasem svého světla
a dá mi vyzpívat chválu této svíce.
V: Pán s vámi.
O: I s tebou. )
V: Vzhůru srdce.
O: Máme je u Pána.
V: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
abychom neviditelného Boha, všemohoucího Otce,
i jeho jednorozeného Syna,
našeho Pána Ježíše Krista
oslavovali radostným zpěvem
a celou vroucností srdce i ducha.
Neboť Kristus za nás splatil věčnému Otci dluh Adamův
a svou krví z lásky prolitou
zrušil dlužní úpis dávného hříchu.
Dnes je slavnost veliké noci,
kdy se zabíjí onen pravý Beránek,
jehož krev posvěcuje veřeje věřících.
To je ta noc,
ve které jsi, Bože, naše praotce, Izraelovy děti,
kdysi vyvedl z Egypta;
Rudým mořem jsi je pak převedl suchou nohou.
To je tedy ta noc,
kdy jas ohnivého sloupu
zahnal temnotu hříchu.
To je noc,
která dnes na celém světě
vzdaluje věřící v Krista od nepravostí světa a od tmy hříchu,
vrací k milosti, sdružuje ve svaté společenství.
To je ta noc,
v níž Kristus pouta smrti rozlomil
a jako vítěz vystoupil z hrobu.
Nic by nám neprospělo, že jsme se narodili,
kdybychom nebyli vykoupeni.
Ó, jak obdivuhodně se sklání k nám
tvá otcovská dobrota!
Jak nedocenitelný to projev tvé lásky:
Syna jsi vydal, abys vykoupil služebníka!
Vpravdě nezbytný byl hřích Adamův,
který Kristus zahladil svou smrtí.
Ó šťastná vina,
pro kterou přišel Vykupitel tak vznešený a veliký!
Ó vskutku blažená noc,
ta jediná směla znát čas i hodinu,
kdy Kristus vstal z říše zemřelých!
To je ta noc, o které je psáno:
„Noc jako den se rozjasní“
a „Noc je mým světlem ve všech mých radostech“.
A tak posvěcená tato noc
zahání hříchy, smývá viny,
hříšníkům vrací nevinnost a zarmouceným radost;
zahání nenávist, vytváří jednotu srdcí a pokořuje zlé moci.
V této milostiplné noci přijmi tedy, Otče svatý,
tento chvalozpěv jako večerní oběť,
kterou ti přináší přesvatá církev,
když rukama svých služebníků
slavně obětuje tuto svíci ze včelího vosku.
Již jsme slyšeli chvalozpěv na tuto svíci,
kterou ke cti Boží rozsvítil planoucí oheň.
Ačkoli se její plamen dělí a rozdává světlo,
přece ho neubývá.
Napájí se totiž tajícím voskem, který pro tuto vzácnou svíci
připravila pilná včela.
Ó vpravdě blahodárná noc,
která spojila zemi s nebem, člověka s Bohem.
Prosíme tě tedy, Bože,
ať tato svíce, ke cti tvého jména zasvěcená,
stále svítí neslábnoucím jasem,
aby rozehnala temnotu této noci.
Přijmi ji jako líbeznou vůni
a dej, aby zářila jako světla na nebi.
Plamen její ať spatří jitřní Vládce světla.
Onen totiž Vládce světla, který nezná západu.
Ten, který se vrátil z říše zemřelých
a jasně zazářil lidskému rodu:
tvůj Syn Ježíš Kristus.
On s tebou žije a kraluje na věky věků.
O: Amen.
Nádhera…
Mezi mnoha básnickými obrazy vyniká poznámka o "pilné včele". V jiných podobách tohoto hymnu je popisován též podrobný popis "včelí výroby" a následné tvorby svící. Ekologie ze 4. století… A přirozené vědomí prvních křesťanů, že Božím dílem je celá příroda a všechno tvorstvo spolupracuje na Božím díle…
Hudební podoba hymnu je chorálního původu. Hymnus zpívá kantor, jáhen nebo kněz. A v katedrálních kostelích, kde působí větší množství kněží, probíhá celý rok tichá soutěž o výsadu přednášet tento chvalozpěv.
Není divu. Být přítomen magickému okamžiku, kdy je celý kostel ozářen jen světlem velikonoční svíce a slyšet Chvalozpěv velikonoční noci pro mě znamená spojení s celou církví. Přítomnou, nehledě na hranice, vzdálenosti nebo epidemie. A také s církví minulou. Se všemi, kteří při Veliké noci spěchali tmou do kostela a v komíhavém svitu velikonoční svíce užasle prožívali stejný magický okamžik při slovech:
Zajásejte již, zástupy andělů v nebi!
Zaskvějte se v slávě, božská tajemství!
