A Gen to je úžasné společenství mladých v hnutí Focolare. Ráda totiž kecám před domem klidně i do desíti večer. Hlavně teda o tom, jak je úžasné mít takového Tátu v nebi a jak ho poznávat. A o tom, co všechno nabízí mladým společenství Gen ve Fokoláre. Jo, my mladí se potřebujem scházet, diskutovat, povídat si. A taky něco užitečnýho dělat, něco podniknout, nebo ne? Od malička mám ráda přírodu, rychle jsem jako malá běhala a lezla po stromech. A kým chci být? Lékařkou. Abych mohla léčit děti v Africe. Mám už od školky svou pokladničku. Napsala jsem si na ni „Pro děti v Africe“. Ale na gymnáziu jsem propadla z matematiky. Vystuduju vůbec to lékařství? V sedmnácti letech mě začalo bolet rameno. Zjistilo se, že mám rakovinu. Rakovina kostí prostupovala postupně celým tělem. Zhroutil se mi svět? Asi tak na 25 minut. Zavřela jsem se do pokoje a mluvila s Ježíšem. Řekla jsem potom: „Ježíši, co chceš Ty, chci i já.“ Rok jsem byla dost nemocná. A můj pokoj, moje lůžko, se stalo místem krásných setkání různých lidí. Setkání s radostí. S Bohem. S životem. Říkávala jsem „Přichází pro mě ženich“ a na svůj pohřeb jsem si vybrala svatební šaty a nechtěla jsem, aby někdo plakal. Moje poslední slova na tomto světě byla: „Mami, buď štastná, protože já jsem.“ Jste také šťastní? Dokážete přijmout Boží vůli s radostí a oddaností? Jsem tím, kým jsem chtěla být. Moje oční rohovky vrátily zrak – vyléčily nemocné. A taky bylo mým posláním, abych některým nevěřícím lékařům ukázala Boha.
BAVÍTE SE S KÁMOŠKAMA NĚKDY I O BOHU? JESTLI NE, TAK JE TEN PRAVÝ ČAS ZAČÍT BAVIT SE O SKUTEČNÉM ŽIVOTĚ!
Můžeš se podívat na youtube o mě:
https://www.youtube.com/watch?v=0VmQHDhlm8s
